Chci svatbu hned! Značka: levně.
Mám odjakživa jednu příííšernou vlastnost. Chci všechno hned. A když mě můj, teď už skoro 5 let manžel, tehdy požádal o ruku a naplánovali jsme společně datum, tak už jsem nechtěla ani slyšet o tom, že by „můj den“ měl proběhnout jindy. Později.? No to vůbec!
I přesto, že během svatebních příprav začala pandemie covidu. I přesto, že jsem otěhotněla. Myslela jsem, že omezený počet lidí na naší svatbě bude vlastně pozitivum, a že mi po prvním trimestru bude dobře. Teď už se té domněnce směju. Nebo se mi spíš chce brečet? Že moje vysněná svatba byla totální katastrofa? Jo, a ještě jsem v té době měla rovnátka. Vypadala jsem s nimi jako úplný idiot.
Holky, neberte si ze mě příklad. Tady jsou tři věci, které jsem udělala totálně špatně a kdyby to šlo vzít zpátky, změnila bych je. Odjakživa chci totiž nejen všechno hned, ale taky se snažím na všem co nejvíc ušetřit.
Svatební místo
Objeli jsme několik instafriendly svatebních míst – restaurace, mlýny, statky, soukromé horské chaty. Jednu už jsme měli téměř zarezervovanou. Jenže víte, kolik to stojí? No jistě, že víte, taky už plánujete svůj svatební den…mě ale ty částky tak štvaly, že jsem jednou vypustila z pusy větu: pojďme to udělat u mamky na zahradě. A tak se také stalo. Náklady: nula. Umělecký dojem: skvělý. Práce navíc s veškerou organizací, úklidem, přípravami atd.: + milion. Navíc jsme měli jenom hodně, hodně improvizovanou mokrou variantu, brali jsme se přece v červnu. Samozřejmě, že na obřad pršelo a zbytek dne bylo maximálně 15 stupňů. A abych nezapomněla na covid…směli jsme tak pozvat jenom 15 lidí. Což byla jenom rodina a nebyl tam s námi ani jeden kamarád. No děs!
Fotograf
Fotografa? Nepotřebujeme. Fotit přece umíme, profi foťáky máme, stativy máme, ruce máme. A budeme navíc dalších několik desítek tisíc v plusu. Prdlajz. Fotky ze svatby máme příšerné, nebyl čas myslet na to, že máme něco fotit. Když už někdo do ruky foťák vzal, tak to nebylo ono. Vzniklo jenom pár snímků, které se dají použít. Myslím, že tohle byl můj největší fail. Dobrého fotografa na svatbě prostě chcete, věřte mi! Ať to stojí, co to stojí. Naštěstí jsem tenkrát měla kamaráda kameramana, který nám celý obřad alespoň natočil na profi kameru a nic za to nechtěl! Jenže já měla ty rovnátka a vypadala jsem tak příšerně, že ani 5 let po svatbě nejsem schopná se na to video dívat, natož ho sestříhat.
(Jiný) stav
V době svatby jsem byla v páté měsíci těhotenství. A říká se přeci, že po prvním trimestru nevolnosti zmizí. Netušila jsem ale, že mě bude extrémně blbě do doby, než porodím. Takže i na svatbě. Ano, mám ten den trochu v mlze. Nic jsem nejedla, protože to nešlo, skoro celou dobu jsem proležela, protože jsem nemohla ani sedět. Katastrofa. Ano, měla jsem svatbu odložit.
Často se chlácholím tím, že na svatbě nezáleží. Je jedno, jaká bude. Důležité je, že se máme rádi a že nám to spolu funguje, nebo ne? Ale zároveň vím, že to je jenom taková moje útěcha. Protože jsem (a věřím, že zdaleka nejsem sama) už od malička snila o té dokonalé, pohádkové svatbě, ze které budu nadšená a budu o ní vyprávět všude kolem, budu mít ty nejkrásnější fotky a já budu nejkrásnější nevěsta na světě. A svojí šetřivostí a zbrklostí jsem si to sama pěkně pos…pokazila. A od té doby, co jsem řekla ano, si přeju ten den ještě zopakovat. Udělat ho lepší, takový, jaký jsem vždycky chtěla.
A vy, co vás to teprve čeká, to prosím vás takhle nepokoňte a chtějte vždycky to nejlepší – ať už je to místo svatby, fotograf nebo princeznovské šaty. Je to váš den a musí být do-ko-na-lý <3.
0 Komentářů