Házení kytice je jedním z nejikoničtějších svatebních okamžiků. Ale odkud se tento zvyk vlastně vzal? Proč ho některé nevěsty vynechávají – a čím jej nahrazují? V článku vás provedeme historií, světovými zvyklostmi i inspiracemi pro ty, které chtějí zachovat symboliku, ale po svém.
Házení svatební kytice bývá momentem plným smíchu, napětí i nečekaných překvapení. Nevěsta se otočí zády ke skupince nezadaných žen, zavře oči – a s ladným obloukem pošle svůj pugét do vzduchu. Ta, která jej chytí, se prý do roka vdá. Krásná představa? Možná. Ale tahle tradice má kořeny mnohem hlubší a někdy i méně romantické, než bychom čekali.
Původ házení kytice: ze strachu i víry v magii
Historie sahá až do středověku, kdy se věřilo, že dotknout se nevěsty přináší štěstí. Na některých svatbách se dokonce davy snažily urvat kousek jejího oblečení jako talisman – často ne zrovna jemným způsobem. Aby se tomu předešlo, začaly nevěsty své kytice házet do davu – jako odvedení pozornosti.
Postupně se z toho stal symbolický rituál, který přežil až do dnešních dnů. Kytice se stala symbolem štěstí v lásce, čistoty a budoucího manželství. Ačkoli dnes už nikdo nevěří, že svatební pugét má magickou moc, touha po romantice a tradici z něj udělala milovaný okamžik každé svatby.
Dělá se to i ve světě?
Rozhodně ano – ale v různých obměnách. V USA je házení kytice standardní součástí svatebního večera, stejně jako „garter toss“, kdy ženich hází podvazek mezi nezadané muže. V některých částech Asie se tento rituál nepoužívá vůbec, protože svatební zvyky tam více akcentují rodinu a duchovní prvky.
V Itálii nebo Francii se často volí jemnější verze – například se kytice symbolicky předává sestře nebo nejlepší kamarádce. V Latinské Americe bývá kytice součástí velkolepého tanečního kruhu, v němž se nevěsta postupně loučí s nezadaným životem.
Moderní nevěsty ale často přemýšlejí, zda házet pugét vůbec chtějí. A není divu – v dnešní době, kdy každá svatba může být zcela originální, přicházejí na řadu různé alternativy.
A co když nechcete házet? Možností je spousta:
- Kytici předat – například mamince, babičce, družičce nebo kamarádce, která vás provázela životem. Tento akt je velmi intimní a dojemný.
- Nechat si ji – a usušit jako památku. Nebo si rovnou připravit druhou, menší verzi určenou právě na házení.
- Rozdělit ji – kytice se může rozložit na několik menších svazečků, které nevěsta rozdá několika ženám.
- Symbolický šperk – některé nevěsty místo házení kytice věnují přívěsek, květinový náramek nebo jiný symbolický dárek.
- Soutěžní hra – třeba ve stylu tombolového losování nebo zábavného kvízu. Výhra? Kytice nebo květinový věneček.
Důležité je jediné: udělat to tak, jak se cítíte vy. Není nutné držet se tradice, pokud vám nevyhovuje – svatba má odrážet vaši osobnost, styl i hodnoty.
0 Komentářů