Návrhářka Deborah Pešek Braun: „Nechtěli jsme svatbu, ale oslavu lásky.“

Návrhářka Deborah Pešek Braun se letos provdala za svého partnera Zdeňka – a jejich den byl všechno, jen ne tradiční svatbou. Žádný zasedací pořádek, žádné svatební „povinnosti“, ale místo toho grilovačka, uniformita v bílé, uvolněná atmosféra a party, která dostala jméno Just love. V rozhovoru pro Magazín nevěsty Debbie prozrazuje, jak proběhly zásnuby, proč neměla šaty, které si vysnila už v patnácti a proč by každé nevěstě doporučila koordinátorku, která se postará o klidný a autentický den.

Debbie, v srpnu jste řekla své „ano“. Ale ještě předtím přišla zásadní otázka – můžete nám prozradit, jak proběhly zásnuby?
Zásnuby proběhly v dubnu v Tunisku, kde jsme byli se Zdendou pracovně – na Sahaře, v nádherném hotelu v oáze. Vystoupali jsme na střechu, tedy spíš takovou malou věž, a tam mě požádal o ruku. Bylo to krásné a – po osmi letech – i příjemně nečekané. Dlouho jsme vlastně nevěděli, jestli se vůbec vezmeme. Já sama jsem ale dospěla k tomu, že je to pro mě důležité, a Zdenda řekl, že by bylo fajn se vzít.

Bylo vám hned jasné, že svatba bude ještě letos? Nebo jste se rozhodovali spontánně – podle emocí a nálady?
Já jsem chtěla svatbu letos. Původně jsme plánovali extra malou oslavu na zahradě našeho domu a chystali její rekonstrukci, takže to měla být „kolaudace + svatba“ v jednom. V mých očích to nikdy neměla být velká, dlouhodobě organizovaná akce – stačili nám naši nejbližší a dobré jídlo ve formě grilování. Proto nemělo smysl odkládat to na příští rok. 

Jako návrhářka máte jasnou estetickou vizi. Ale jaká jste byla jako nevěsta? Nechala jste se i trochu unést atmosférou a pocity?
Měla jsem představu, ale jak jsem řekla, nic „hogo fogo“. Žádné stoly s ubrusy, velké květinové dekorace – chtěla jsem extra decentní atmosféru a minimum práce pro mě i pro naše blízké. Aby si to všichni užili před, během i po. Samozřejmě jsem dbala na design a náladu – to je má profese – ale výsledek měl působit přirozeně a nenuceně.

V prvním rozhovoru jste zmínila, že se o všechno postarala vaše koordinátorka Kristýna Milská. Jaký to byl pocit – svěřit se do rukou někoho jiného a jen si svůj den užívat? A proč jste vlastně nakonec volila koordinátorku, když měla být svatba malá?
Kristýnka je moje dlouholetá kamarádka, jejíž práci miluju, vím, že je precizní a dokonce jsem párkrát spolupracovala na jejích editorialech. Vlastně jsem neoslovila já ji, ale nabídla se ona mně. A přiznávám, že na začátku mi to přišlo zbytečné, ale nakonec to bylo nesmírně příjemné. Když někomu svěříte svou vizi, je důležité, aby vás „cítil“ a chtěl ji naplnit. Kristýna měla skvělé nápady a zpětně jsem vděčná, že jsem do toho šla. Z vlastní profese vím, jak náročné je trefit se klientovi do pocitu a pohodlí – a ona to zvládla na 110 %. Mohu jen doporučit.

Působí to, jako by celý den vyšel na jedničku. Přesto – byl nějaký detail, na který jste byla obzvlášť pyšná, protože jste ho udělala jinak, než bývá obvyklé?
Asi bych to nenazvala detailem, ale jsem moc ráda, že jsme si svatbu „rozložili“ do více dnů. Doporučuji natáhnout setkávání s rodinou a přáteli už den předem, případně pokračovat i den po – ten jediný den uteče hrozně rychle. A pak: kašlete na maličkosti. Vaši blízcí vám odpustí, že nebudou stříbrné příbory ani ubrousky ve tvaru labutě. Po svatbě zjistíte, že na tom nesešlo. Kdo chce podobnou svatbu jako my, musí být mentálně naladěný na to neřešit detaily a nežít jen „perfektní fotkou“. Jooo a ještě papírový nádobí! Protože úklid trval asi tak pět a půl minuty a to bylo super (smích).

Vaše svatba byla radikálně jiná. Žádná pravidla, žádný zasedací pořádek, žádná tradiční hostina. Věděli jste od začátku, že ji chcete právě takhle?
Ano. Věděli jsme, že půjde o „hezkou grilovačku“, nic formálního. Měli jsme šikovné kluky na gril, kterým jsme dali volnou ruku – a bylo to naprosto dokonalé, jídla až moc. A určitě se mnou budete souhlasit, málokdo z hostů si po letech vzpomene, jaké byly na svatbě květiny, ale jestli bylo dobré jídlo, na to si vzpomenete vždycky!

Kromě vlastních šatů jste oblékla i téměř všechny nejbližší hosty na svatbě. Jaký byl koncept za touto krásnou „uniformitou v bílé“?
Chtěla jsem, aby vše bylo bílé, protože bývám často středem pozornosti, a tentokrát jsme nechtěli, aby byla jen na nás. Pro družičky jsem proto navrhla takové „svatební“ outfity v bílé, že by se v nich klidně mohly samy vdávat, pokud by šlo o menší svatby. A samozřejmě obléknout rodinu, to pro mě byla radost.

Jaké bylo zadání pro vaše vlastní šaty? A měnil se návrh během procesu?
Původně jsem chtěla velmi jednoduché krajkové šaty – sen od mých patnácti. Jenže „ta“ správná krajka neexistovala. Všechny, které jsem objednala, byly buď laciné, nebo až moc zdobené. Řekněme, že to mezi mnou a žádnou z těch krajek nezajiskřilo (smích). Deset dní před svatbou jsem proto vzala jeden svůj původní model s množstvím tylu, materiál odstřihla a s mou úžasnou paní krejčovou z něj vytvořila úplně nový návrh. S tylem se těžko pracuje, ale výsledek byl pro mě „hodný návrhářky“ – a přesně můj.

Kdo se postaral o líčení, účesy a styling – ať už u vás, nebo u žen, které jste oblékla?
O moje líčení i líčení družiček se postarala přítelkyně jedné z nich, Anežka. Profesně pracuje jako manažerka, ale líčí nádherně – a hlavně celý den s ní byl nesmírně příjemný. O vlasy se postaral jeden z našich družbů, kamarád Jiřík. Bylo hrozně fajn mít kolem sebe právě blízké lidi, které znám – přípravy se tak nesly ve znamení smíchu a dobré nálady.

Přejděme ke květinové výzdobě, která je u svatby vždy zásadním prvkem. Kdo ji pro vás tvořil a jaká byla hlavní inspirace?
Květiny měl na starosti Lásky květ. Upřímně – květiny jsem původně vůbec nechtěla. Přesvědčilo mě, že nemusí být „klasicky svatební“. Já jsem vlastně vůbec nic nekonzultovala (smích). Kristýnka jim řekla, jak bude svatba vypadat a oni připravili překvapení přesně v duchu celé akce: odstíny zelené a trochu bílé, žádná barevnost – minimalistické a perfektní.

Hudba, světla, emoce… Jaký mood jste chtěli během dne vytvořit? A kdo vám s tím pomáhal?
S Kristýnou jsme ladily pohodovou atmosféru. Šlo nám o oslavu – ne o „svatební program“. Lidé si seděli, kde chtěli, dělali, co chtěli, nebyla žádná přikázaná pravidla. Na pozvánkách (posílaných přes WhatsApp) stálo „Just love party“ – a tak jsme to i cítili.

Catering už jsme probíraly, ale prozradíte, kdo ho připravil?
Připravili ho dva šikovní kluci z Karlových Varů, kteří se sice pohybují v pohostinství, ale dělají svatby jen pro známé a kamarády a ne na zakázku. Nicméně nám připravili opravdu geniální menu, na které budeme ještě dlouho vzpomínat.

Jak probíhalo focení? Chtěli jste momentky, emoce, fashion editorial… nebo od každého trochu?
Chtěli jsme, aby fotografové zachytili to, co sami považují za správné – jejich profesi důvěřujeme. Je důležité vybrat si lidi, jejichž práce a styl vám sedí, a pak je nechat tvořit. Insce­nované „teď si dejte pusu na paloučku“ není náš styl. Naše focení odráželo party náladu – spontánní emoce, zábavu, uvolněnost.

Kdo stál za objektivem? A byl to někdo, s kým už jste v minulosti spolupracovala jako návrhářka?
Focení mělo dvě roviny. První tvořily svatební fotografie od Jindřicha Nejedlého, které najdete i v galerii článku a svatební video od kameramana Stanislava Barachevského. Druhá část byla víc fashion: oslovila jsem Martinu Winner, mladou autorku, která miluje módní editorial. Šlo mi o fashion výstupy se silnou emocí, zvlášť když jsme měli na sobě kousky naší značky.

Byl nějaký moment, který jste měla detailně naplánovaný – ale stejně vás dojal víc, než jste čekala?
Nejdojemnější byly chvíle s přáteli a rodinou – objetí, slzičky radosti. Intimní momenty se Zdendou si nejvíc prožíváme doma, nejsou pro publikum. Na svatbu jsme nešli „dokazovat lásku“, naši blízcí nás znají. Dojalo mě spíš to společenství kolem nás.

Kdybyste měla jmenovat tři dodavatele, které byste doporučila každé budoucí nevěstě – kdo by to byl a proč?
Za prvé fotografové a kameramani – díky nim máme nádherné vzpomínky a rozhodně doporučuji všemi deseti. Neuděláte s nimi krok vedle. 

Za druhé místo – Villa Julius & Emma v Karlových Varech– skvělé místo pro menší svatby. Plně vybavené, romantické místo, které si ale můžete přetvořit k obrazu svému. Dá se klidně proměnit třeba na „disco osmdesátky“ (smích).

No a nakonec samozřejmě naši koordinátorku Kristýnku Milskou – a obecně doporučuju mít svatební koordinátorku / svatabního koordinátora. Je to člověk, na kterého se celý den můžete spolehnout. Vy si platíte takovou řekněme „asistentku na den“, která komunikuje s dodavateli i družičkami a vy a vaše rodina a přátele můžete mít klid. Věřte mi, to je kurňa potřeba.