Když jsme s Tomem začali mluvit o svatbě, měli jsme jasno – žádné velké plánování, žádné stresy, jen komorní oslava s nejbližšími. Jak se ale ukázalo, realita měla jiné plány. Nakonec jsme měli 68 hostů a svatbu se vší parádou, ale bylo to to nejlepší rozhodnutí, jaké jsme mohli udělat.
Naštěstí jsme svěřili organizaci do rukou mojí švagrové, která svatby miluje a má pro ně neuvěřitelný cit. Postarala se o vše od A do Z a mě tak zůstal jen úkol vybrat si svatební šaty. Pro někoho maličkost, pro mě, která se ve všem rozhoduji strašně dlouho, obrovská úleva. S klidem mohu říct, že bych to jinak nezvládla s takovou pohodou.
Na začátku jsme se domluvili na barevné paletě, která se nesla celou svatbou – popelavě modrá, červánková a broskvová. Tohle rozhodnutí nám pomohlo s dalšími volbami, ať už šlo o dekorace, květiny nebo detaily výzdoby. Květiny jsme chtěli v hojném množství, ale vzhledem k vysokým nákladům na živé jsme nakonec zvolili kombinaci stabilizovaných, sušených a umělých, které vypadaly neuvěřitelně realisticky. Výsledek byl naprosto dokonalý!
Co se týče cateringu, tam bylo jasno – vybrali jsme firmu našich známých, se kterou už máme skvělou zkušenost. Byla to sice nejdražší položka celé svatby, ale stála za každou korunu. Měli jsme rautové stoly a každý si mohl nabrat, co chtěl, což perfektně zapadlo do našeho přání, aby atmosféra byla uvolněná a neformální. Pití jsme si mohli zajistit sami, protože v kulturním domě nebylo korkovné, což nám ušetřilo spoustu peněz a hosté si mohli vybrat z bohaté nabídky, kterou jsme sestavili podle jejich chutí.
Nejdůležitější bylo, že jsme se v den svatby nemuseli o nic starat. Mohli jsme si jen užívat a bavit se, protože vše měla pod kontrolou švagrová. Pokud bych měla něco poradit budoucím nevěstám, tak je to rozhodně tohle – najděte si někoho, kdo za vás ten den vezme organizační otěže, abyste si mohli naplno užít každou vteřinu.
0 Komentářů